Příroda

Louky - Trávy a bylinky. Voňavé louky pestrých barev. Voňavé valašské léto provázené bečením ovcí a hlasy zvonců. Sen, který sem vám bude v zimě zdát. Krajina tvořená lidmi. Když přišli první obyvatelé na Valašsko, našli zde hluboké hvozdy. Stromy použili na stavbu chalup a hospodářských stavení. Na vykácených plochách vznikly louky a pastviny; hlavní zdroj obživy v tomto drsném kraji. Po celá staletí lidé znovu a znovu vyháněli ovce a krávy na pastviny, kosili louky a zbavovali je náletů dřevin. Udržovali tak ráz valašské krajiny. Ještě ji tu máme. Ale víme také že luk a pastvin ubývá, zarůstají křovinami a náletem, často jsou osazovány smrkem.

Zajímavosti - příroda, krajina, umění
Kliknutím na příslušný obrázek zobrazíte další informace.

Znáte chuť čerstvého mléka když hospodáři seženou krávy z pastvin k večernímu dojeni? Víte, jak chutná pravý ovčí sýr? Které bylinky způsobily tu lahodnou chuť? Na slunných stráních rozkvétá voňavá mateřídouška, přidává se k ni dobromysl, marulka klinopád či meduňka. Pastviny i louky se vyznačují výskytem velkého množství trav. Jsou to rostliny tajemné. Zdají se nám obyčejné a těžko je od sebe rozeznáme.

Přesto mohou být krásné - lipnice s barevnými prašulky, smilka tuhá, tvořící pro jiné rostliny neprostupné trsy, zvané falangy, poháňka hřebenitá, typický druh pastvin nebo ovsík vyvýšený na kosených loukách. Jsou pro Vás trávy nezajímavé a fádní? Pak se můžete pokochat krásou kvetoucích rostlin. Některé druhy jsou nám dobře známé - k nim patři kopretina bílá, zvonek rozkladitý, kakost luční. Na jarních loukách můžete potkat vzácnější druhy jako je prvosenka vyšší nebo některé druhy orchidejí. K těm nejčastějším patří prstnatec bezový, prstnatec májový, kruštík zelenavý, vemeník dvoulistý. Kde hledat všechnu tu krásu? Projděte se po pastvinách a loukách na Koncové, Bezníkové či Javorníčku, vyběhněte na kopečky v okolí Miloňova nebo na Oslové či Benešky, kde se ještě dnes hospodaří.

Lesy

Velké Karlovice Co si představíte když se na Valašsku řekne les? Ševelící listí buků, které na podzim šustí pod nohama? Pestrost původních bukových lesů nic nenahradí. Buk roste pomalu, ale jeho dřevo je tvrdé a pevné. Ve Velkých Karlovicích najdete ještě zbytky původních lesů na některých místech javornického hřebene. Chcete-li vidět prales zajděte si do Razuly. Krásný jedlobukový prales zde vytváří porosty o rozloze 23 ha. Jenom buk? Řeknete si – to není zrovna pestré. Nenechte se zmást! Své místo má v lese také javor a klen, jasan ztepilý, lípa srdčitá i velkolistá, ale také bělokorá. Ta bývala v lesích kolem Karlovic hojně rozšířena. Proč dnes mizí? Snad kvůli znečištěnému ovzduší, na které je velmi citlivá. Pestrosti bukového lesa si všimnete nejlépe na jaře, kdy rozkvétá v bučinách kyčelnice žlaznatá, později samorostlík klasnatý, kokořík přeslenitý, věsenka nachová, plicník lékařský, violka lesní a jiné zajímavé druhy rostlin. Kopytník evropský má nenápadné květy, které opylují slimáci.

Ozdobou je jedovaté vraní oko čtyřlisté s modrými bobulemi či vzácný lýkovec jedovatý. Vzácně se zde vyskytují klenové bučiny s převahou javoru klene, jak napovídá název. V podrostu převládá devětsil bílý, ale občas uvidíte třeba i lilii zlatohlavou. V suťových lesích roste jasan ztepilý, doprovázený měsíčnicí vytrvalou a udatnou lesní.

S takovými lesy se můžete setkat třeba v blízkosti sedla Příschlop.Na prameništích a kolem vodních toků našly své místo olše. Kromě nenápadných druhů, jako je třeba přeslička lesní nebo ptačinec hajní, zde žlutě září blatouch bahenní. V posledních dvou stoletích se všude ujal vlády smrk. Zvykli jsme si na něj a připadá nám, jako by tu byl odjakživa. Proč je špatný? Kyselý odpad ze smrkového jehličí mění půdu, ochuzuje ji o živiny. Smrkové lesy na místech, nejsou původní, způsobují vymizení mnoha druhů i živočichů a tím, že zadrží méně půdy než listnaté, mohou přispět ke vzniku povodní.

Mokřady

Velké Karlovice Bludičky prý lákají lidi do bažin a močálů. Za jasných nocí nikdo jejich světlu neodolá, pustí se za nimi a bažina jej pak navždy pohltí. To se nám snad dnes již stát nemůže, i když pohádky nepatří minulosti.

V Javorníkách nenajdete prvé beskydské sihly, rozsáhlá rašeliniště, zato pramenů a vlhkých luk je tu plno. Ale vody v krajině ubývá. Nelíbí se nám asi obecné bažiny a mokřady, máme z nich strach, nebo je přinejmenším považujeme za zbytečné, neužitečné. Vůbec si neuvědomujeme jak jsou pro krajinu důležité.

Krása potůčku, který se sbírá nahoře v kopcích, aby nás potěšil čistou zurčící vodou. Vlhké louky se sítinami, skřipinou lesní a pcháči. Vrchoviště s rašeliníkem. Vzácné druhy rostlin a živočichů. Voda, počátek života. Každým údolíčkem ztéká dolů do Karlovic menší či větší potůček – Podťaté, Tísňavy, Leskové, Miloňov, Pluskovec, Jezerné. To dostalo své jméno podle jezera, ve kterém bydlí drak. Kdo ví?

Autor: Kateřina Kočí

Velké Karlovice

Jezero

V horní části údolí Jezerného naleznete malé jezero, o kterém napsal pohádku Karel Jaromír Erben. V údolí Jezerné je velká sedlost z roku 1792 - na střeše dva kozuby s nápisem, u usedlosti stará stodola ze zaoblených trámů - nevhodně opravená. V Leskovém jsou roubené chalupy z počátku 19. století, chalupa Na Sihle z roku 1841 má dochovaný interiér, je dokladem usedlosti údolního typu. Další lidové dřevěné stavby se nachází v údolí Podťaté, např. dřevěná zvonička se střechou krytou šindelem.

Prales Razula

Jedlobukový porost pralesovitého charakteru s příměsí smrku a javoru s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů se nachází v údolí Malá Hanzlůvka.

Foto: Nikola Fisherová & Administrator